Cyklotrénink

Nastavení posedu:

Není nutné se snad zmiňovat, že správný posed je na kole nejen nedílnou součástí pohodlí, ale samozřejmě i důležitým výkonostním faktorem. Je tedy nutné optimální nastavení velikosti kola vzhledem k tělesným proporcím.   

Sedlo

Sklon sedla

Základní poloha sedla je vždy vodorovná, se sedlem upnutým zhruba na středu ližin. Někteří muži preferují mít špičku sedla mírně (0-3°) vzhůru, ženy naopak dolů. Pozor však na přílišné naklonění sedla, které může vést k bolestem rukou, zad a nebo sedacích partií.

Výška sedla

Budeme potřebovat místo, kde si na kolo můžete sednout a současně se o něco opřít, třeba o zeď. Obujte si boty, které na kolo budete používat. Posaďte se na kolo a nohy dejte patami na pedály. Noha ve spodní úvrati kliky by měla být natažená. To postačí jako základní nastavení.

Při šlapání patami je ale potřeba udržet nohy na pedálech, aniž byste hýbali pánví. Před tímto finálním nastavením je dobré upravit vzdálenost sedla od řidítek.

Dejte pozor na limit maximálního vytažení sedlovky, který je vždy označen. Nedodržení tohoto limitu může vést k prasknutí rámu či sedlovky.

Při správném výběru velikosti kola bude i sedlovka správně dlouhá. Pokud sedlovka není dostatečně dlouhá, lze sehnat delší (na nových kolech jsou většinou sedlovky dlouhé 350 mm, lze však koupit i 400mm sedlovka).

Předozadní posun sedla

K nastavení budete potřebovat pouze olovničku nebo jakýkoliv jiný těžší předmět na cca metrovém provázku a imbusové klíče.

Posaďte se na kolo. Kliky dejte do vodorovné polohy. Vezměte si olovničku a přiložte provázek k čéšce kolene přední nohy. Provázek by měl procházet osou pedálu. Pokud tomu tak není, posuňte sedlo.

U některých kol nebude přesné nastavení možné – nezoufejte, je to způsobeno odlišnou geometrií kola. Posuňte sedlo co nejblíže správnému nastavení.

Sedlo více vpředu umožní silovější šlapání, více vzadu naopak může poskytnout více vytrvalosti. Doporučujeme dodržení limitů maximálního posunutí, které jsou vyznačeny na ližinách sedla.

Pozor! Při změně vzdálenosti sedla od řidítek se mění i vzdálenost sedla od středu šlapání. Je tedy dobré překontrolovat výšku sedla.

Sedlovku je v rámci ochrany proti zarůstání dobré lehce namazat vazelínou po celé délce zasunutí do rámu.

Pedály a kufry

Hlavní kloub palce by měl být přesně nad osou pedálu. Většina cyklistů v současné době používá nášlapné pedály, u kterých je velice důležité správné namontování zarážek, neboli kufrů, na tretry.

Je dobré si botu obout, nahmatat hlavní kloub palce, pod kterým kufr má být  a označit si na podrážce místo, kde je střed tohoto kloubu. Tato značka nám určí, kam posunout šrouby držící kufr. Když se na tretru podíváte zespodu, uvidíte podlouhlé otvory, do kterých se kufr montuje. Stranově se držíme zhruba uprostřed montážní plochy. Současně dáváme pozor, aby byl kufr připevněn rovnoběžně s vnitřní hranou tretry. Nezapomeňte kufry i při zkoušení polohy dotáhnout, volné jdou špatně vycvaknout z pedálu.

Po montáži zkontrolujeme polohu nohou při „nacvaknutí“. Pokud tretra drhne o kliku, posuneme kufry více k vnitřní straně tretry. Pokud nemáte nohu (vnitřní stranu) rovnoběžně se směrem jízdy, je třeba kufry přemontovat – nohy by se Vám mohly pomstít bolestmi kolen.

Řidítka

Výška

Výšku řidítek lze regulovat otočením představce, přidáním či ubráním podložek pod představcem, případně různými redukcemi. Obvykle se výška nastavuje 0-10 cm pod úroveň sedla. Toto doporučení funguje pro většinu cyklistů. Samozřejmě najdeme mnoho výjimek. Řidítka výše než sedlo vozí jezdci s bolavými zády nebo příležitostní cykloturisté, a je to standart například u některých městských kol. Nižší polohu řidítek občas volí sportovní cyklisté a závodníci, ať už pro zlepšení aerodynamiky či lepší přenos síly.

Natočení

Horní hrana řídítek horských a krosových kol, v místě kde se držíte, by měla být vodorovná. Řídítka by se neměla svažovat doprostřed, ani by z nich neměly ruce klouzat ke krajům.

Silniční řidítka se zpravidla natáčejí tak, aby horní část oblouku byla vodorovně. Opět je důležité hlavně vaše pohodlí a tak se nemusíte bát natočit řídítka pákami trochu výš, případně i níže.

 Jízda do kopce:

 Váhu víc dopředu, nalehnout na řidítka a špičku sedla si s "prominutíim zarazit" do zadku. Tak eliminujeme zvedáníi předního kola a přitom zadní by ještě nemělo podkluzovat. Když si stoupnete do pedálů, mějte na paměti, že těžiště posunuté příliš nad zadní kolo, způsobí nechtěné zvedání předního kola a naopak pokud se předkloníte více nad řidítka, začne zadní kolo podkluzovat. Jízda ve stoje se doporučuje pouze na krátké kopce, jelikož je velmi namáhavá a její efekt není příliš znatelný.

Jízda z kopce:

Posuň těžiště nad zadní kolo (za sedlo), aby bylo kolo v kopci ovladatelnější a nedošlo při případné terénní vlně či zablokování předního kola překážkou ke katapultáži jezdce. Ruce mírně pokrč v loktech, aby si mohl zareagovat na případnou překážku. Při obzvláště prudkých a technicky náročných sjezdech je dobré sedlovku zasunout do rámu, umožní to snadnější práci s těžištěm.

 Teorie šlapání:

Je nutné vědět, jak používat nejlépe sílu převáděnou z nohy na pedál. Naučte se šlapat "kulatě".